Víla Sněženka
Čáry máry fuk, ať tu není žádný kluk, ať tu nejsou ani holčičky..ať vidím jen samé kočičky
Takhle může začít i vaše jarní lekce dětské jógy, zaměřená na 🌿 propojení s jarní energií . Děti se pohybem a dechem naladí na změnu ročního období, kdy se příroda probouzí...
Děti proměněné v kočičky se po čtyřech pohybují po prostoru...na signál (bubínek, činelky, zastavení hudby) začne pršet a schovají se pod stříšku- tedy zacvičí pozici střechy (Adho Mukha Shvanasana), několikrát opakujeme...
Pak se kočičky pomalu procházejí, vědomě našlapují a pozorují svět kolem...
Vrátí se na své podložky a pozdraví sluníčko (zacvičíme pozdrav slunci)...
Sluníčko se na kočičky usměje a pošle jim vzkaz- "vidíte, na téhle louce nevykvetla ještě ani jedna sněženka-to zanamená, že víla Sněženka ještě spí...a s ní i zvířátka, které před zimou uspala". Pojďte probudit zvířátka, ta vědí, kde víla je...
Každý jogíneki dostane ideálně modrý šátek a pod něj obrázek zvířátka (viz soubor se zvířátkovým puzzle), na šátek ideálně bílé pompomy jako sníh. Pompomy sbíráme nožkama nebo/a odfukujeme...dokud není šátek prázdný. Šátek mačkáme pomocí nožiček do kouličky, dokud neosvobodí každý své zvířátko...
Pak děti hledají dvojici ke svému obrázku-obrázky, které k sobě pasují. Jeden je zvířátko, druhý je pozice daného zvířátka. Postupně zvířátka cvičíme a tím je probouzíme. Každou dvojici obrázků dáme doprostřed kroužku...
Zvířátka jsou osvobozena, ale kde je víla? Obrátíme puzzlíky zvířátek a sestavíme obrázek víly Sněženky, který je na druhé straně...
Víla ale pořád spí...pošleme jí hezkou myšlenku, energii, teplý dech, nebo jí oživíme srdíčko dechem- srdíčkovým dechem podle dechového diagramu.. (Se staršími jogínky jsme vytvářeli energetické koule mezi rukama a moc nás to bavilo.)
Víla se pomalu probouzí...cvičíme sestavičku s básničkou...
Necháme jogínky víly, hezky prolétnout po prostoru a pak je uložíme do relaxační pozice, ve které si zahrajeme na spící vílu a převyprávíme celý příběh třeba takto:
Pohodlně si lehni na podložku, můžeš se přikrýt a když ti to je to příjemné, zavři si oči. Tvoje podložka se právě teď stává kouzelným kobercem a přenáší tě na naši jarní louku...cítíš, jak s tebou podložka koberec měkce přistála? Jsi krásně zachumlaný/á a je ti příjemně. Všude na louce je ticho a ty slyšíš svůj jemný, dlouhý dech...chvilku se na něj soustředíš a pozoruješ ho. Kde ho cítíš?
Něco ti teď prozradím, ležíš přesně na tom místě, kde ležela víla Sněženka...také byla zachumlaná v peřince a nechtělo se jí vylézt...Vzpomeň si, která zvířátka nám ji pomohla probudit...
Nejprve dýchal víle na ruce ježeček a krásně jí je zahřál...uvědom si teď svoje ruce, jsou také teplé? Představuj si, jak se i ve tvých rukách probouzí teplo...
Pak přihopsala žabka a proskočila se víle po nožkách, aby jí je zahřála...soustřeď se teď na svoje nohy, vnímej, jak jsou zahřáté a uvolněné-od prstíků až ke kolenům...
a na konec k víle ještě přišel medvídek s ještěrkou a hádětem...medvídek vílu zahřál svým plyšovým kožíškem na bříšku a hrudníku. Víla se začala probouzet a ještěrka s hádětem ji začali prolézat a pročesávat vlásky a masírovat hlavičku. Teď i ty si představ, že se můžeš stulit do plyšové medvědí srsti a úplně se uvolnit. Pokud ti to je příjemné, nech si promasírovat hlavičku a vlásky od ještěrky a háděte.